Wawky versus plynový kotel: jaké mají jednotlivé druhy plynového topení výhody a nevýhody? Na co si při výběru plynového topidla nezapomenout?
Pokud má domácnost možnost topit plynem, má možnost vybrat si hned z několika variant plynového vytápění. K dostání jsou například moderní wawky, různé typy plynových kotlů. Jaká jsou jejich pro a proti? Jak se pohybují jejich pořizovací a provozní náklady?
Výhody a nevýhody, když topíte plynem
Nejprve si obecně řekněme o vytápění zemním plynem jako takovém. V současné době, kdy jsou ceny plynu velmi příznivé, je tento způsob topení nejen komfortní, ale také poměrně levný.
Jaké jsou tedy výhody?
- Velmi dobrá regulovatelnost výkonu zdroje
- Přijatelné pořizovací náklady a příznivé provozní náklady
- Až 106 % účinnost ušetříte až 20 % nákladů než s vaším starým plynovým kotlem
- Bezpečnost
- Intuitivní ovládání
- Čistý plně automatický provoz
- Přijatelné pořizovací náklady
- Levnější než elektřina
- Tichý provoz
Mezi nevýhody jsou řazeny dodatečné náklady na revize a nutnost mít k dispozici plynovou přípojku a vhodný komín. Lidé se také často obávají exploze v případě vážné poruchy.
Lokální plynová topidla: WAW nebo jinak také wawky
Staré wawky používaly ještě naše babičky. Mají mnoho neduh. Patří k nim především nemožnost regulace termostatem podle teploty v interiéru, jsou hlučné a nasávají vzduch z interiéru. Kvůli tomu jsou zcela nevhodné pro vzduchotěsné novostavby. Do novostaveb se hodí především modernější typy s přívodem vzduchu z exteriéru. Je to ale spíš řešení pro menší domy nebo byty.
Zároveň je velmi důležité vzít na vědomí, že wawky potřebují rozvod plynu po bytě či domě, neohřívají vodu a nejsou kombinovatelné s dalšími zdroji tepla.
Plynové kotle
Nízkoteplotní a zejména kondenzační kotle mají vysokou účinnost (vyšší než wawky) a tedy nižší spotřebu paliva. Jsou velmi dobře regulovatelné ve velkém rozsahu a dají se připojit k různým typům topných soustav, jako jsou například radiátory nebo podlahová vytápění.
Do správně navržené topné soustavy je možné podle odborníků také ke kotli připojit i doplňkový zdroj tepla (např. krb, krbová kamna) nebo solární kolektory, případně v budoucnosti plynový kotel úplně nahradit jiným druhem vytápění. Plynový kotel zároveň ohřívá i vodu. Nic z výše uvedeného wawky neumožňují, proto jsou považovány za vyloženě okrajovou záležitost pro případy, kdy je třeba vytápět pouze jednu či dvě místnosti a nevyplatí se kupovat kotel a dělat rozvody topné vody.
Pořizovací náklady
Pořizovací náklady na instalaci teplovodního vytápění s plynovým kotlem pro rodinný dům se mohou velmi lišit. Záleží především na tom, zda a jakými radiátory je dům vybaven, kolik radiátorů máte instalováno, jestli má vaše nemovitost také podlahové vytápění – a samozřejmě na tom, jaký kotel je použit. Pro běžný rodinný dům je možné pořídit instalaci teplovodních radiátorů a běžného kotle od osmdesáti tisíc včetně DPH za podmínky, že je do domu už zaveden zemní plyn, je k dispozici vhodný komín, který se nebude vložkovat, a je k dispozici místo pro kotelnu – tedy nebude nutné dělat dodatečné stavební úpravy.
Plynový kotel poskytuje lepší komfort, regulovatelnost a účinnost než wawky. Kromě toho vyvedení spalin od lokálních plynových topidel musí splnit celou řadu přísných požadavků, a proto je nelze instalovat všude. Naopak jsou dobrou volbou při rekonstrukcích starších bytů, kdy jsou stará topidla pouze nahrazena moderními typy. Dobře se hodí například pro menší byty, kde by kotel se třemi radiátory vyšel investičně mnohem dráž.
Co se vyplatí a na co si raději dát pozor?
- Vybírejte výrobky od osvědčených firem, které jsou tradičními výrobci, jsou dlouho na trhu a máte u nich jistotu, že pořídíte potřebné náhradní díly nejen v záruční době, ale kdykoliv později.
- Věnujte pozornost návrhu systému vytápění, správnému dimenzování a také instalaci. Nechte si poradit od odborníků.
- Dobrým řešením je nechat si vypracovat samostatný projekt, který řeší tepelné ztráty objektu, a projekt vytápění od nezávislého odborníka a poté si nejlépe na základě referencí vybrat realizační firmu – oddělí se tak případné chyby vzniklé v návrhu od chyb při realizaci.
- Zajímavou možností je teplovodní vytápění ideálně nízkoteplotní v kombinaci s dobrým kondenzačním plynovým kotlem a kvalitní regulací, případně v kombinaci s podlahovým vytápěním.
- Radiátory by měly být osazeny termostatickými ventily.
- Zvažte při výběru kotle použití akumulační nádrže, pokud jej budete chtít třeba do budoucna kombinovat například s krbem.
- Pohlídejte si, aby výstupní teplota topné vody z kotle byla vhodná pro topnou soustavu (podlahovka, stěnové vytápění, radiátory), která v domě bude či je.
- Řešte, aby dům byl úsporný – technologie a kotle se mění a vyvíjejí velmi rychle, ale dům se staví / rekonstruuje na mnoho let.
Náklady na provoz
Na kolik jsou odhadovány náklady na roční provoz jednotlivých druhů plynového topení v čtyřčlenné domácnosti v rodinném domě? V běžném moderním rodinném domě, který má cca 150 m² vytápěné plochy, je spotřebováno na vytápění kolem 40,5 GJ/rok tepla (11 250 kWh/rok) a na přípravu teplé vody dalších 12,6 GJ/rok (3500 kWh/rok). Pokud bychom měli běžný kotel na zemní plyn, vyšel by vás roční provoz přibližně od 26 000 korun.
V případě, že budete vytápět dům pomocí lokálních plynových topidel (wawky), bude to zřejmě o několik tisíc korun více, protože tato topidla nemají tak dobrou celoroční účinnost jako moderní plynový kotel.
Je nutné zdůraznit, že u provozních nákladů ani tak nezáleží na tom, kolik lidí žije v domácnosti, ale na kolik energeticky náročný je dům, kde rodina bydlí, a jak jej užívají. U „standardního“ rodinného domu jsou náklady na vytápění plynem cca od 25 000 korun za rok, v pasivním domě jsou třikrát až čtyřikrát nižší.
Plynové vytápění a blízká budoucnost
Jasným trendem, který je již delší dobu patrný, je přechod na kvalitnější plynové kotle s vyšší účinností. Jde zejména o kondenzační kotle, které mají vyšší účinnost a lepší regulovatelnost. Investice do nich se vyplatí, vícenáklady na pořízení se zájemci určitě vrátí.
Není vyloučen ani rozvoj mikrokogenerace, kdy je v kotelně umístěna mikrokogenerační jednotka, která vyrábí teplo na vytápění a přípravu teplé vody a k tomu ještě elektrickou energii. Tyto výrobky jsou již na našem trhu k dispozici, ale nevýhodou jsou poměrně vysoké pořizovací náklady. Ty se pohybují zhruba v rozmezí od 650 000 do 1 500 000 korun podle výkonu, vystrojení jednotky a dodavatelské firmy. Pokud však porostou ceny energií, tak jako rostly v minulých letech, bude se zřejmě rozšiřovat použití i této technologie. Jako u všech výrobků i tady ale bude záležet na vyráběném množství těchto mikrogogenerací. Pokud o ně bude zájem a zvýší se výroba, může dojít k docela výraznému snížení pořizovacích nákladů.
